Co vše tento pojem zahrnuje? Jak jej třídíme?
Jaké jsou výhody biologického rozkladu?
Co to je bioodpad?
Bioodpadem se rozumí biologicky rozložitelný odpad, který získáváme především ze zahrad, ze záhonů či z kuchyní. Na své zahrádce si sami můžeme založit kompost, některé obce a města v ČR mají své vlastní sběrné dvory, kam můžete bioodpad vyvážet. Jako bioodpad považujeme např. odpad z údržby zeleně, kuchyňský odpad, zbytky jídla včetně oleje na smažení, a to jak z domácností, tak i z jídelen, hotelů a restaurací. Je to i papír a přírodní textilie.
Proč a jak jej třídíme?
Sběr bioodpadu byl zaveden díky požadavkům legislativy
ČR a EU, ve kterých se objevuje omezení ukládání bioodpadu na skládky. Tím, že bioodpad vhazujeme
do popelnic společně s komunálním odpadem, končí tato směs na skládkách a my se ošizujeme o tolik potřebný
humus, který potřebujeme na zlepšení zemědělské půdy. Díky bioodpadu se vyrábí bioplyn,
elektrická energie, teplo. V některých obcích a městech slouží ke třídění bioodpadu BIOpopelnice. Tyto
popelnice jsou vybaveny odvětrávacím systémem a jejich obsah je pravidelně vyvážen do kompostáren k recyklaci.
Do téhle nádoby patří veškeré rostlinné odpady ze zahrad, např. tráva, větve, listí, piliny, zbytky rostlin,
plevel, shrabky ze záhonů, zemina z květináče, spadané ovoce, slupky a jiné zbytky ze zeleniny a ovoce,
i další odpad rostlinného původu z kuchyně, skořápky z vajec, pouze v mírném množství i zbytky jídla,
nikdy však nesmí být tekuté a už vůbec ne živočišného původu.
Výhody biologického rozkladu
Šetříme životní prostředí už jen tím, že se dostane méně odpadu na skládky. Díky tomu se snižuje produkce škodlivých skleníkových plynů, především methanu. Zabráníme tak nestabilitě odpadu na skládce. Bioodpad totiž snižuje životnost skládky. Tudíž je více než nutné začít s bioodpadem spolupracovat. Navíc ještě můžeme vyprodukovat kvalitní hnojiva a zkvalitnit tak námi pěstované plodiny.
Tradice a zkušenosti při kompostování
Jak už bylo dříve zmíněno, bioodpad zpracováváme kromě spalování kompostováním, které má u nás téměř nejstarší
tradici, v porovnání s Evropou. Už od roku 1912 zde fungovala první technologií řízená kompostárna. Už
v minulosti totiž lidé věděli, jak moc je kompostování důležité, a uměli efektivně dosáhnout úrodné zemědělské
půdy, protože se snažili o soběstačnost naší země ve výrobě potravin. Poté, co se po roce 1989 na kompostování
odpadu přestala dostávat státní dotační podpora, kompostárny se značně minimalizovali, což byla značná
škoda. Nyní jsou vyráběné komposty využívány spíše jako zavážecí materiál při rekultivacích, nebo při
zakládání nové zeleně. Můžeme jen doufat, že opět všichni naleznou motivaci k navrácení se ke kompostům
a zdravé půdě bez uměle přidaných hnojiv.