K čemu arsen slouží?
Proč ho je v půdě tolik?
Určitě už jste kolikrát přemýšleli nad bio ovocem a bio zeleninou, a vždy jste skončili u otázky, je opravdu
pěstována bez všech chemikálií?
Ať už je to jak chce, mohli bychom se společně zamyslet, jestli je vše opravdu přírodní, když hlínu z
kontaminovaných půd, kde se však běžně pěstuje ovoce a zelenina, nechtějí přijímat ani na skládkách. Touto
cestou se pomalu ale jistě dostáváme k arsenu.
K čemu je arsen „dobrý“?
Už dříve ve středověku si lidé mysleli, jaký významný všelék arsen je. Ve skutečnosti je ale jedovatý, dokonce i jeho sloučeniny jsou prudce jedovaté. A to se arsen ještě donedávna používal v lékařství.
Arsen je ale opravdu škodlivý, a to i v malém množství. Co vlastně dělá? „Jen“ nám a našim budoucím potomkům ničí zdraví. Arsen se vyskytuje ve vodě, kam se dostává rozpouštěním minerálů a rud, z odpadních vod a spadů. Arsen je přítomen v půdě jako arzeničnan a díky kontaminaci půdy je pak vyhláškou zakázáno ji odvážet na skládky, přitom zelenina a ovoce se na ní pěstují.
„Arsen je součástí mnoha rostlin v koncentracích 0,09 -1,5 ppm. Příjem arsenu rostlinami a jeho pohyb závisí na jeho formě. Například As3+ je ochotně přijímán kořeny, ale není translokován do nadzemních částí (Marcus-Wyner a Rais, 1982).“
„Trojmocná forma arsenu je nebezpečnější než pětimocná (Kafka a Punčochářová, 2002).“
To by možná mluvilo za vše.
Proč ho je v půdě tolik?
Člověk si sám odjakživa byl sobě nebezpečným. V období 12. století dostal převratný nápad a začal těžit rudy stříbra, zlata, cínu a dalších barevných kovů. Jenže při takové těžbě, kdy najdete zlatou žílu, naleznete také obrovské množství arsenu. A tak byla kontaminována celá půda. Kontaminace přesáhla za těch pár století jistě více jak milion tun arsenu. Je to smutné, ale za všechno si člověk může sám.
Obsahy nad 100 mg arsenu na 1 kg půdy jsou samozřejmě v okolí revíru, kde se dříve těžilo: Jáchymov, Horní Slavkov, Oloví a další. Podobná situace je i ve středních Čechách a kontaminaci se nevyhnula ani jižní Morava. Zvláště v okolí Pelhřimova se pozůstatky na těžbu také podepsaly. Zdrojem kontaminace zemědělských půd je také popílek a odsiřovací produkty z kotelen, které byly aplikovány do půdy, nebo se tam dostávají ve formě emisí. Nejen ložiska stříbra, zlata a uranu, ale i doly na živec, kaolin a křemen se „pyšní“ velkou příměsí sloučenin arsenu.
Problém se skládkováním této půdy se tak asi nejspíš nevyřeší a co se týče norem, podmínky pro jejich zpřísnění opravdu nemáme. Napříč republikou máme v půdě i 2000 mg/kg, a tak se naše Česká republika může chlubit nejen bývalými významnými ložisky, ale množstvím uranu a arsenu.
Co víc si přát, nezbývá než doufat, že vědci najdou pro tyto prvky třeba nějaké uplatnění.