Jaký je v tom rozdíl? V čem jsme jiní, lepší či horší?
Třídí se ve všech zemích stejné materiály?
Ať už žijete v českém kraji, nebo jste si pro svůj život vybrali jiný stát, odpad musíte řešit tak jako tak. Některé země jsou v třídění odpadu opravdoví odborníci. Např. Německo zálohuje nejen láhve od piva jako u nás, ale i plastové láhve od nápojů, plechovky, a dokonce i skleničky od jogurtů. Tato záloha činí 25 centů, což je v přepočtu 6,50,- Kč. Dokážete si představit, kolik peněz vyhazujeme bezmyšlenkovitě do koše?
V Rakousku recyklují s velkým úspěchem i kuchyňský olej. Zde je čisté životní prostředí opravdovou prioritou. Také by stálo za to podotknout, že recyklací jediné tuny mobilů získáme stokrát více zlata než při běžné těžbě. To už je na pováženou!
Rozdíly třídění odpadu v ČR a v zahraničí
Princip zůstává všude stejný, většinou jsou všude k dispozici kontejnery na tři materiály: sklo, plasty a papír. Funguje tzv. donáškový systém, kdy svůj tříděný odpad donesete do příslušných kontejnerů. U některých zemí, např. Německa, Rakouska, Belgie a Lucemburska, má každá domácnost své pytle na plasty a funguje zde tzv. odvozný systém.
I když si myslíte, že děláte pro třídění odpadů všechno, stále je co zlepšovat. Podle statistik se v ČR třídí jen o trošku více než 20% odpadu. V Německu, Rakousku, Belgii a Nizozemí je to ale více než 50%. Paradoxem je, že na rozdíl od zemí zaplavených odpadky, Švédsko odpad musí dovážet ze zahraničí. Už před lety tu vznikly spalovny odpadu, které vyrábí teplo a elektřinu pro švédské domácnosti. Výrazně šetří životní prostředí, svítí a topí s tímto odpadem asi pětina obyvatel v zemi. Ve Švédsku se tak ukládá na skládky jen asi 1%, oproti Evropské unii, která skládkuje v průměru 38% komunálního odpadu. Jsou v tom samozřejmě zahrnuty východní země, které odpad vůbec nespalují, a tím pádem jde všechen odpad na skládky. USA ukládá do země více než polovinu svých odpadků. Odpad se sem dováží z mnoha evropských států včetně Německa, Itálie nebo Velké Británie. Češi v třídění odpadu značně pokulhávají za západními zeměmi. Největším problémem je mnohdy lhostejnost a lenost. Vždyť kontejnery jsou až 100 metrů od domu.
Systém Zeleného bodu
V Evropě jde o využití odpadů z obalů. V praxi to funguje tak, že si koupíte produkt, na kterém vidíte
značku zeleného bodu. Můžete si být jisti, že výrobce zaplatil za recyklaci.
Koordinaci mezi těmito výrobci, svozovými firmami, obcemi a veřejností mají na starosti neziskové organizace.
Plnění této funkce zajišťuje monopolní společnost Eko-kom,
která dohlíží na správný způsob recyklace. Tento systém už používá 18 zemí v Evropě včetně České republiky.
V zemích je takto označeno více než 400 miliard obalů. V porovnání s ostatními zapojenými zeměmi Evropy
je ČR na 9. místě.
Perlička na závěr
V Německu je dokonce vyhláškou určena doba, kdy můžete daný odpad do kontejnerů vhazovat. Při vhazování skla či plastu, kdy můžete způsobit hluk, musíte dodržovat „vhazovací“ hodiny. Vyhazovat tento odpad můžete pouze od sedmi do třinácti a pak až od tří do dvaceti hodin. Dalším kritériem je nevyhazovat sklo o víkendech. To vám pak může přijít úřední dopis od správce domu a už máte menší nepříjemnost. Žijme tedy v ČR, ale snažme se být šetrní k životnímu prostředí i k sobě samým. Je přece daleko rychlejší vynést tři koše jednou, než jeden koš třikrát.