Jak biopaliva vznikají?
Jaké jsou druhy biopaliv?
Biopaliva jako produkt
Biopalivo se získává různou, ať už chemickou, termo-chemickou, mechanickou, bio-chemickou, či mechanicko-chemickou úpravou biomasy. Jak to vlastně funguje? Biopaliva obsahují určitou energii, která se uvolňuje při spalování ve formě tepelné energie. Při spalování biopaliva se využije 25–50 % získané tepelné energie k vlastní přípravě biopaliva, zbývajících 50–75 % se využívá jako energie k výrobě teplé vody, páry, k vytápění, chlazení ve firmách a podnicích.
Cíleně pěstovaná biomasa
I u nás v ČR se již začaly pěstovat rychle rostoucí dřeviny, pro rozmanité účely. Mezi takovéto dřeviny
patří například vrby a topoly. Není to jen tak založit si takovou plantáž, nejprve se musí najít kvalitní
pozemek. Samozřejmě se to neobejde bez různého papírování s odborem ochrany přírody, ale když je všechno
obstaráno, může se začít s ruční výsadbou. Poté se už odborníci starají o správný růst, používají různé
chemické ochrany porostu před zvěří a jiné, důležité je také hnojení a zbavování se plevele. Když se tohle
všechno vydaří, nastává sklizeň štěpky pro energetické účely a posléze i těžba dřeva. Dřevo je dobré pro
výrobu nábytku, ať už dýhy, překližky nebo dřevotřísky.
3 druhy biopaliv
Tuhá biopaliva
Tuhé biopalivo se vyskytuje v podobě dřeva, a to v různých formách. Např. polena, brikety, pelety, štěpka či piliny. Do této skupiny se také řadí sláma, seno apod. Dřevo má přibližně stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Výhřevnost nejvíce ovlivňuje vlhkost tuhých paliv. Nově vytěžené dřevo má vlhkost zhruba 60%, pro spalování dřeva se doporučuje vlhkost o 40% nižší. V současné době se proto stávají oblíbenými dřevěné brikety či pelety, protože mají vlhkost do 10%.
Brikety jsou ekologickým palivem na bázi dřeva. Jsou vyrobeny z pilin či upravené kůry a jejich výhřevnost je vyšší než u dřeva.
Pelety bývají vyrobeny lisováním dřevěných pilin a hoblin a jejich výhodou je nejvyšší výhřevnost mezi tuhými biopalivy. Problém nastává při spalování, protože je potřeba speciálně upravené zařízení. Z pohledu ekologa je brána v potaz imponující nízká produkce nežádoucích exhalací při spalování.
Plynná biopaliva
Bioplyn získáváme při rozkladu biomasy v uzavřených nádržích. Vzniklý methan je cenný, protože jeho výhřevnost je větší než u tuhých biopaliv. Bioplyn je důležitý zvláště k výrobě elektřiny a tepla, ale také jako pohonná látka.
Stále přibývá bioplynových stanic, kde se zahřívá převážně zemědělský odpad, na což obyvatelé z přilehlých oblastí reagují negativně.
Do plynných biopaliv se ostatně řadí i dřevoplyn, který vzniká při procesu zplyňování biomasy. Ze suché biomasy se při zahřívání uvolňuje hořlavý plyn, který se za přítomnosti vzduchu spaluje a získáváme tak potřebnou energii.
Kapalná biopaliva
Kapalná biopaliva dělíme na: biopaliva na bázi alkoholu (např. bioethanol), biooleje (např. bionafta), zkapalněna mohou být i plynná biopaliva. Kapalná biopaliva se uplatňují především v dopravě, využívají se i pro výrobu tepla např. topidla na biolíh. Na bionaftu jako ekologické palivo jezdí už řada dieslových motorů. Samozřejmě zde musí být dána bionafta jen v určité míře. Dalším ekologickým biopalivem je rovněž bioethanol, který má dokonce antidetonační vlastnosti. Bionafta i bioethanol jsou dnes už povinnou součástí tradičních paliv, čili nafty i benzínu. Na tuto povinnou součást byly vytvořeny směrnice, které udávají povinný podíl biosložky v rámci EU. Rostlinný olej je z hlediska zpracování ekonomicky výhodnější a také ekologičtější než ostatní druhy kapalných biopaliv. Na jeho výrobu je totiž nízká potřeba energie. Přímé využití surového rostlinného oleje jako náhrady nafty je zdaleka nejvýhodnější. Surový řepkový olej je ideální biopalivo. Na rozdíl od bionafty není rostlinný olej chemicky agresivní. Což je výhodou zvláště proto, že lze podíl rostlinného oleje navýšit až na 100%, bude tak plně nahrazovat naftu či bionaftu.